Pojdťe, povím Vám, jak maluji....
Ráda bych Vám popsala jak u mne doma vznikají obrázky :-) a protože teď mám nová bodýnka, tak popíšu právě ona.
Zakoupené bodýčko musím doma vybalit - to mi s radostí asistují moje děti - baví je trhat igelitové obaly na kusy (taky mě to baví :-D ) - plasty zvlášť, papírové vložky zvlášť - ty pak používám jako pomůcku při žehlení ;-)
Následuje obrátit všechny oblečky naruby. To už není tak zábavné, ale já jsem si vymyslela zlepšovák - otvorem pro hlavičku protáhnu ruku, čapnu zapínátka a vytáhnu je ven - tahle část nebaví nikoho, protože se musí dbát, aby rukávky zůstali vevnitř oblečku.
Když je vše otočeno, musíme je vyprat. To mě baví - používám ekologické prostředky a máme nízkoenergetickou pračku, takže mám dobrý pocit, že nejsem ekologickou hrozbou :-) - navíc během praní si mohu dojít na záchod, dát si kafe, přečíst si něco (většinou popisky na toaletním papíru, protože jinde než na WC mi děti číst nedovolí), vyrobíme s dětmi něco důležitého - třeba bábovku, nebo dárek pro naše milé.
Po vyprání je zase nuda otočit bodýčka lícem ven a protože se obě otáčení většinou konají v jeden den, tak zábava je tatam a už honím pračku, aby ostatní body sežrala, tak jako nám žere ponožky.
Ale když už je konečně ta nuda za námi, následuje pověsit prádlo - to je zábava - v zimě chodíme do sušárny velikosti 20m2, která je společná pro 16 bytů - moje 3 děti se honí mezi spodními kalhotkami sousedek a trenýrkami sousedů, povlečením obou a jsou nadšené!
Jasně, že po usušení oblečky složím a připravím je k další etapě (pokud nenásleduje přežehlení a to je nutné v případě, že si ždímačka dala záležet a zmuckala bodýnka na chuchlíky, které ani při vyklepnutí nenabyly rovnějšího charakteru)
Od teď už ovšem začíná tvořivější část malování :-) Většinou už vím, co chci malovat.
Poslední dvě nepříliš kreativní části vzniku obrázků je - rozepnout body, roztřídit je podle velikostí, nebo motivů, které bych ráda malovala a vložit správnou velikost podložky. Když vložím malou podložku, je malování náročnější. O vložení větší podložky vůbec neuvažuji, protože se jedná o věc nemožnou, chci-li zachovat správný (v krejčovně určený rozměr oblečku). Co se týče roztřídění - to je mnohdy kreativní až moc! Protože nejsem mnohdy schopná (při tom šrumci, který u nás doma panuje) si zapamatovat byť jeden vyvolený motiv, musím si většinou natrhat papírky, které vložim k oblečku jaký chci malovat a na te obrázek si napíši (popřípadě načrtnu) co chci malovat a jakými barvami - což není až tak spolehlivá metoda, protože moje hromádky vycpaných body se občas přesunují z mého křesla. Toto jakmile je obsazené mými potřebami (i když na něm sedím) okamžitě zaujme jakékoliv z mých dětí a "nutně ho potřebuji, mamíííí!" minimálně proto, aby někam dítě dosáhlo.
Následuje nejkreativnější část tvoření večer když uspím děti (pokud neuspí ony mne) si sednu do pracovny, pustím si nějakou veselou audioknihu (nejlépe jakéhokoliv Pratcheta, Betty Mc Donaldovou, Saturnina....) namíchám si barvy, vetknu potřebné štětce do drdolků a maluji. Maluji, směji se, řehtám se a ohromně si užívám té báječné chvíle, kdy mohu tvořit, malovat a vyrábět. Občas se mi stane, že si štětec umyju v čaji, nebo kávě, ale to je jedno, protože právě teď chytám moudrost, radost, štěstí, pokoru a dobré myšlení do svých obrázků. Do obrázků, které maluji pro lidi, které ačkoliv neznám, tak je mám ráda, protože oni mají rádi mé obrázky. Chtějí z nich brát radost, jež jsem já pobrala z barev a milých příběhů, myšlenek, které mne oslovily a obdarovaly mne tak, jak já chci obdarovat své zákazníky.
Po dvou dnech , kdy obrázky schnou a průběžně je dotvořuji na detailech, mohu začít zažehlovat. Každý obrázek si beru zvlášť, opět poslouchám další z mých oblíbenců, popřípadě koukám na pohádky pro děti. Rozkládám obrázky a vím, že když jsem malovala tohohle šneka, tak kapitán Elánius se právě seznámil se svou budoucí ženou, u tohohle mimozemšťana byla Betty celá mokrá a unavená a Kamna nechtěla chytnout, tamhle ta kočička vznikala, když se Smrť převlékl za Vilíka Kliku a prožívám znova tu srandu a dojemné příběhy, které jsem už jednou slyšela a jsem za všechno tak ráda vím, že přesně takhle má jít život - mají tu být věci, které Ti připomenou krásné chvíle a pokud jsou to milé předměty, tak to je ještě lepší.
A nejlepší je, že těmi milými předměty - jakýmikoliv oblečky, které maluji mohu i já Vám udělat radost. Děkuji Vám, všem svým milým zákazníkům, ať jste odkudkoli a pořídili jste si moje obrázky kdekoliv!
:-) Veronika Tanísek
Novější články v kategorii